Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Somatický nervový systém neboli SNS (zkratka pochází z anglického názvu somatic nervous system) je oddíl periferního nervového systému. SNS zajišťuje vědomé řízení pohybů těla prostřednictvím kosterních svalů. SNS je tvořen celkem třemi typy nervů: senzorické nervy – obsahují aferentní (senzorická) nervová vlákna, která přenášejí vjemy z těla do centrálního nervového systému (CNS), motorické nervy – obsahují eferentní (motorická) nervová vlákna, která přenášejí motorické příkazy z CNS ke stimulaci svalové kontrakce, smíšené nervy – obsahují aferentní i eferentní nervová vlákna, a přenášejí tedy signály oběma směry (dovnitř i ven z CNS). Pokud se například dotkneme horkého předmětu, senzorická vlákna přenášejí informaci o vysoké teplotě do mozku. Ten následně prostřednictvím motorických vláken „vyšle instrukce“ svalům ruky, aby se okamžitě stáhly (a člověk se díky tomu méně popálí). Celý proces trvá méně než sekundu. Viz také nervový systém.

Periferní nervový systém neboli PNS (zkratka pochází z anglického názvu peripheral nervous system) představuje části nervového systému mimo mozek a míchu. Umožňuje životně důležité spojení mezi centrálním nervovým systémem (CNS) a okolním světem. Jeho nervy se proplétají téměř každou částí těla a umožňují centrálnímu nervovému systému dostávat informace a také vyvíjet činnost. Z anatomického hlediska se PNS člení na somatický nervový systém (SNS) a autonomní nervový systém (ANS). Obrázek: Zjednodušené schéma periferního nervového systému (vyznačen modře) v celém těle. Oranžově je znázorněn centrální nervový systém (rovněž zjednodušený). V některých případech jsou uvedeny pouze latinské popisky (kurzívou), protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také periferní, nervový systém.

Centrální nervový systém neboli CNS (zkratka pochází z anglického názvu central nervous system) je sjednocující a řídicí centrum nervového systému: například vyhodnocuje přicházející senzorické podněty a určuje motorickou odpověď. Centrální nervový systém se z anatomického hlediska dělí na dvě hlavní části: mozek – je uložen v lebce, mícha – prochází páteřním kanálem. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Mícha je znázorněna žlutě, mozek a jeho jednotlivé součásti růžově. Mezimozek není vidět, neboť se nachází mezi mozkovými hemisférami. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také centrální, nervový systém.

Autonomní nervový systém neboli ANS (zkratka pochází z anglického názvu autonomic nervous system) je oddíl periferního nervového systému. Nervová vlákna ANS přímo souvisí s fungováním vnitřních orgánů. ANS je „kontrolní systém“, který funguje převážně nezávisle na vůli člověka a řídí životně důležité tělesné funkce, jako je zejména srdeční frekvence a dechová frekvence, ale i řadu dalších tělesných procesů (trávení, pocení, zvracení, sexuální vzrušení apod.). Autonomní nervový systém se dále dělí na: sympatický oddíl, parasympatický oddíl, enterický nervový systém. Obrázek: Parasympatický oddíl (levá část obrázku) a sympatický oddíl (pravá část obrázku) – schematický nákres. Enterický nervový systém není na tomto schématu znázorněn. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nervový systém.

Enterický nervový systém neboli ENS (zkratka pochází z anglického názvu enteric nervous system) je součástí autonomního nervového systému. Jedná se o složitou síť nervových vláken (axonů), která inervují břišní orgány, jako je trávicí trakt, slinivka břišní, žlučník atd. ENS obsahuje řádově stovky milionů neuronů. Obrázek: Struktura stěny trávicího traktu – schematický nákres. Tučnými popisky jsou zvýrazněny čtyři vrstvy specializované tkáně: sliznice, podslizniční vazivo, svalová vrstva (v tomto případě hladká svalovina) a serózní membrána. Žlutě jsou vyznačeny nervy, které jsou součástí enterického nervového systému. (Zdroj: By Goran tek-en, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons) Viz také enter(o)-, nervový systém, autonomní nervový systém.

Nervový systém je orgánový systém, který řídí celý organismus. Na vnitřní i vnější změny reaguje aktivací příslušných svalů a žláz. Z anatomického hlediska se nervový systém člení na: centrální nervový systém: mozek mícha periferní nervový systém: somatický nervový systém autonomní nervový systém Viz také nervy, neurony, orgánový systém a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz nervový systém.

Somatický syndrom je soubor příznaků, který se vyskytuje u pacientů trpících depresí. Patří mezi ně: ranní deprese (obzvláště depresivní nálada časně po ránu), ztráta zájmu nebo potěšení v činnostech, které člověku obvykle působí radost, probouzení se v časných ranních hodinách (dvě nebo více hodin před obvyklým časem vstávání), zřetelná ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti (často více než 5 % tělesné hmotnosti za měsíc), psychomotorické zpomalení nebo neklid, výrazné snížení libida (sexuální touhy). Viz také syndrom.

Somatické buňky je souhrnné označení pro všechny buňky v těle kromě pohlavních buněk (tedy spermií a vajíček). U člověka jsou somatické buňky diploidní: to znamená, že obsahují dvě sady chromozomů, přičemž každý rodič přispěl do každého páru jedním chromozomem. Viz také buňka, pohlavní buňky.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.